Vrkání a Jidáš v Lozicích 2026

Rok 2026 přinesl do obce Lozice obnovení jedné z krásných velikonočních tradic, která byla v předchozím roce přerušena. V roce 2025 se totiž Jidáš v obci neuskutečnil, neboť se nenašel dostatečný počet chlapců, kteří by byli ochotni a schopni se vrkání zúčastnit. Jedna generace již odrostla a další ještě nedorostla, takže zůstali pouze dva chlapci, kteří už v tradici pokračovat nechtěli.

Letos však přišla změna. S dostatečným předstihem navštívil Julek Lechnýř paní Marcelu Votroubkovou s prosbou o pomoc při obnovení této lidové tradice. Společným úsilím se podařilo oslovit nové děti a připravit podmínky pro to, aby se vrkání a Jidáš mohly v Lozicích opět uskutečnit a navázat tak na dlouholetý zvyk, který patří k místnímu kulturnímu dědictví. Novinkou letošního roku bylo také zapojení dívek.

Poprvé se vrkáči sešli na Zelený čtvrtek 2. dubna 2026 v 7:30 hodin u kapličky v Lozicích, kde jim Julek Lechnýř vysvětlil vše potřebné k průběhu vrkání. Protože se účastnili i mladší chlapci, doprovázeli děti také rodiče, kteří pomáhali s dohledem.

Vrkání se zúčastnili: Julek Lechnýř, Míra Dobrkovský s tatínkem, Oliver Húbl, Thorin a Merlin Kociánovi s tatínkem a jedním kamarádem, Matěj Krejčík, Emča Richterová a Vojta Maixner. Občas se přidala také dvojčata Dobrkovských s maminkou a některé obchůzky doprovázela i maminka Petra Richterová.

Vrkání probíhalo vždy v tradičních časech 7:30, 12:30 a 18:00 hodin. Děti poctivě obcházely celou vesnici a nevynechaly jediný dům. Jedna obchůzka trvala přibližně jednu hodinu. Každý z vrkáčů měl svou vlastní vrkačku a největší radost jim přinášel společný hluk, který byl slyšet po celé obci.

Velký pátek probíhal ve stejném duchu jako Zelený čtvrtek.

Na Bílou sobotu čekal děti slavnostnější program. Ráno ještě naposledy obešly vesnici při pravidelné obchůzce, aby se poté v 8:30 hodin dostavil Julek Lechnýř do domu Votroubkových čp. 29, kde probíhalo strojení Jidáše.

Strojení Jidáše se ujali Martin Votroubek mladší a Marcela Votroubková starší. Úsměvnou zajímavostí bylo, že štokrdle, na kterém Julek při strojení seděl, bylo právě to samé, na kterém seděl Jidáš již v roce 2011. Stejně tak byla použita i čepice Jidáše, kterou tehdy vytvořila Marcela Votroubková st., a která tak v roce 2026 slavila krásných 15 let.

Nejprve byl Julkovi načerno namalován obličej. Poté si sedl do zapůjčené kárky. Martin přikládal slámu a Marcela ji k Julkovi pečlivě přivazovala provázky. Protože Julek seděl ve vyšší kárce, bylo nutné strojit pouze horní polovinu postavy od pasu nahoru, zbytek kárky byl slámou vyplněn.

Vše bylo připraveno včas před příchodem ostatních vrkáčů, kteří dorazili v 9:30 a společně nacvičili tradiční popěvek. V 9:40 se vyrazilo do vesnice.

Po obejití celé obce se průvod zastavil před místní hospodou, kde byl Jidáš odstrojen. Sláma z jeho kostýmu byla zapálena jako symbolické upálení Jidáše. Následně došlo k rozdělení darů od občanů Lozic.

Děti byly velmi spokojené a již nyní se těší na příští rok.

Velikonoční hledání v Lozicích 2026

V období velikonočních svátků byla pro děti i dospělé připravena společná hra – velikonoční hledání vajíček a kuřátek po obci Lozice. Organizátorem byla paní Peková a Hanka Hrušková, které připravily mapku s vyznačenými stanovišti a úkoly a vše připravili i na trase.

V úvodním textu byli obyvatelé vyzváni k pomoci slepičce Bětušce, které se rozkutálela vajíčka. Úkolem účastníků bylo podle mapy projít jednotlivá stanoviště rozmístěná po obci a zaznamenat počet nalezených vajíček nebo kuřátek do připravené tabulky. Hledání probíhalo v termínu od 28. března do 2. dubna 2026.

Mapa obsahovala celkem deset stanovišť rozmístěných po různých částech obce, například v okolí návsi, mostku, úřadu či modrého mostu. Účastníci postupně procházeli jednotlivá místa, pozorovali okolí a zapisovali zjištěné počty do připravené hrací karty.

Vyplněné formuláře bylo možné odevzdat do schránky na obecním úřadě nebo osobně ve stanovený čas 2. dubna 2026 mezi 18:00 a 20:00 hodinou, kdy si účastníci mohli zároveň vyzvednout odměnu.

Velikonoční hra se setkala s pozitivním ohlasem, zapojilo se mnoho dětí i rodičů a společná procházka po obci přispěla k příjemné sváteční atmosféře. Akce podpořila nejen pohyb na čerstvém vzduchu, ale také zájem o společné tradice a setkávání místních obyvatel.