TFA Voleč
Pro změnu jsme vyrazili směrem na pardubicko. Absolutně jsme netušili, co nás čeká. 10 dětí a 8 dorostenců, mužů a žen očekávalo, neočekávané. Ráno v 7:30 jsme vystoupili na sibiři. Ano, přivítali nás 4 stupně. Závod začal až v 9:30. Do té doby jsme několikrát procházeli trať, a vše si zkoušeli. Zima nám rozhodně nebyla. A pak začal masakr. Běželo se současně na 3 tratích. Mladší žáky jsi vzala na starost teta Juliard(Jaruška Matějková) s Térou, připravku a starší žáky Marcela Votroubková a dorostenci a dospělí si vše hlídali sami a i sami se vodili.
A myslím, že si to všichni naprosto užili. Překonávali sami sebe. A všichni si zasloužili medaile a náš respekt.
Dospělý to měli daleko horší, trať byla tak těžká, že cílem probíhali zcela vyčerpaní a padli na žíněnky.
Excelovali jsme ještě v jedné disciplíně. Měli jsme nejhlasitější fanoušky. Když běžel Lozičák, věděla to celá vesnice. Řvali jsme a podporovali každého.

.jpg)





.jpg)



.jpg)
.jpg)




.jpg)
.jpg)

.jpg)


